Je dobře známo, že každá země má svá vlastní pravidla ohledně toho, co se do ní smí dovážet a naopak z ní vyvážet. Ta se týkají jak běžných lidí, tak i podnikatelů. Z tohoto důvodu prochází veškeré zásilky procesem proclení, kde je zkontrolováno, zda neobsahují https://www.novinky.cz/zena/zdravi/174637-houby-obsahuji-mnoho-vitaminu-mohou-ale-zpusobit-potize-s-travenim.html něco zakázaného. Také je pravdou, že v některých zemích je dovoz a vývoz možný, avšak pouze při zaplacení určitého poplatku. Ten se platí právě při tomto celním řízení, kdy musíte deklarovat, co do země dovážíte, a podle toho zaplatit určenou částku.
Samozřejmě v některých případech jsou pravidla volnější. Platí to například pro země Shengenského prostoru, které mezi sebou mají vzájemné dohody, umožňující volný pohyb osob i zboží. Zde probíhají celní kontroly namátkově a nikoliv na hranicích. Většinou se zde zaměřují na prostory, kde bývá největší koncentrace pašovaného zboží, jako jsou například tržnice.
Můžeme se ptát, proč je tento proces pro stát tak důležitý. Koneckonců, proč záleží na tom, co lidé do země přivezou, nebo z ní naopak vyvezou, pokud se nejedná o něco nelegálního? Pravdou však je, že celá situace je poněkud složitější.
V první řadě je nutné si uvědomit, že ačkoliv celní složky nějaké peníze stojí, peníze z poplatků tvoří poměrně významnou část příjmu do státní pokladny. A všichni víme, že v dnešní ekonomické situaci je zde potřeba doslova každá koruna. Je tedy pochopitelné, že si stát nechce nechat tyto příjmy utéct.
Zároveň se jedná o určitý druh kontroly. V různých zemích jsou zákony odlišné, a co je legální v jedné zemi, může být v jiné protizákonné. Při celním procesu se tedy ověřuje, zda do naší země není dováženo něco, co sem podle zákona nepatří.
Také se jedná o opatření proti podvodníkům, především pak proti dovozu nejrůznějších padělků známých značek. Všichni víme, že ty mohou připravit náš stát o velkou část peněz, nehledě na to, že jde v podstatě o klamání zákazníků, což musí být tvrdě postihováno. V současnosti je tedy jasné, že se bez celníků zkrátka neobejdeme.